Takže, máme tu další den plný radostí :D
Mám na jednu stranu ráda svého šéfa,
dává mi spousty možností na psaní. Každý den mě stále překvapuje novými,
originálními nápady.
Ovšem největší zábava začíná. Když se
s někým zavře u sebe v kanceláři na „děsně tajnou“ poradu.
Abych všechny uvedla do obrazu. Naše kancelář jsou tři spojené místnosti dveřmi, jedna větší, kde sedíme tři, pak v další sedí šéf a pak je tam malá místnost. Já, jakožto asistentka sedím nejblíže u šéfovi kanceláře, vlastně hned za zdí a jelikož je to starý teskáčový domek, zákonitě je slyšet úplně vše. Všude. K tomu šéf nepatří k nejtišším lidem, vlastně prakticky i když mluví tak huláká, a protože má výrazný hlas, krásně se rozléhá.
Abych všechny uvedla do obrazu. Naše kancelář jsou tři spojené místnosti dveřmi, jedna větší, kde sedíme tři, pak v další sedí šéf a pak je tam malá místnost. Já, jakožto asistentka sedím nejblíže u šéfovi kanceláře, vlastně hned za zdí a jelikož je to starý teskáčový domek, zákonitě je slyšet úplně vše. Všude. K tomu šéf nepatří k nejtišším lidem, vlastně prakticky i když mluví tak huláká, a protože má výrazný hlas, krásně se rozléhá.
Dneska začal den velkým kopírováním
technických zpráv. Kopírování mám ráda, obzvlášť na velké staré kopírce. Díky
tomu mi krásně uteklo půl dne a byl akorát čas na oběd. Akorát, když jsem si
šla ohřát oběd, přišel big boss. Pořádně ani nepozdravil a hned nahnal chlapi
k sobě do kanclu, prý si musí projít technické věci a je to jen pro ně.
(jako kdyby mě tohle zajímalo, nejsem tu jako technik)
Sranda je v tom, že vlastně neřeší nic tajného. Nejen že slyším každé slovo i když bych raději neslyšela ale oni mluví o věcech, které tu přede mnou řeší dnes a denně :D
Sranda je v tom, že vlastně neřeší nic tajného. Nejen že slyším každé slovo i když bych raději neslyšela ale oni mluví o věcech, které tu přede mnou řeší dnes a denně :D
Klasicky rozebírají technické stránky
zakázky, a plánují, jak to stihnout a co je čeká. I když, lepší to bylo minule
se mnou, nutně jsem musela zavřít, aby mi řekl, kolik mi dá abych měla na nákup
dálničních známek a proplácení účtenek, když jsem otevřela, sedla si začal
křičet; „Kolik jsem ti to dal přesně?“ Tak jsem to řekla i před kolegy a
najednou vše bylo v pořádku a nic tajného to nebylo :D :D :D
P.S.: porada měla být jen čtvrt hodinky
a vykecávají se hodiny dvě a stále nekončí.
Asi jako všude jinde tu máme srandy
tipu, že šéf neumí organizovat práci ani sobě a ani ostatním. Nejlépe aby
všichni věděli všechno o všem i když on se s někým cizím na něčem domluví,
nic nám neřekne a pak napíše dotyčnému mail ať se obrátí na nás.
Nebo v jednu chvíli je smrtelně důležitá jedna věc, v další chvíli je nedůležitá a spěchá na jinou. Pak křičí že není ani jedna.
Nebo v jednu chvíli je smrtelně důležitá jedna věc, v další chvíli je nedůležitá a spěchá na jinou. Pak křičí že není ani jedna.
Zakázky se dělají tím stylem, že se
udělají, on to zkoukne, nejlépe v den, co se má odevzdat a začne ji
komplet předělávat se slovy; „Takhle jsem si to nepředstavoval.“
Za ty 4 roky se věty: Takhle jsem si to nepředstavoval a já nemůžu …, se staly moje nejoblíbenější. Vlastně ještě věta, srovnej si priority, tu miluji ze všeho nejvíc. Ta se objevila v době, co jsem byla na dovolené a ve dvě ráno, když jsem spala a měla vypnutý telefon, volali z bezpečnostní agentury kvůli spuštěnému alarmu. Ano, mojí prioritou o dovolených je neřešit práci a v noci spát.
Za ty 4 roky se věty: Takhle jsem si to nepředstavoval a já nemůžu …, se staly moje nejoblíbenější. Vlastně ještě věta, srovnej si priority, tu miluji ze všeho nejvíc. Ta se objevila v době, co jsem byla na dovolené a ve dvě ráno, když jsem spala a měla vypnutý telefon, volali z bezpečnostní agentury kvůli spuštěnému alarmu. Ano, mojí prioritou o dovolených je neřešit práci a v noci spát.
Uvědomuji si, že je velice často
kritizuji ale oni si to opravdu zaslouží. Skoro každý den poslouchám řeči o
tom, jak jsou ženy neschopné, nic neumí, jsou hloupé a měli by jen rodit děti a
starat se o muže. Vsadím se, že by sebrali ženám i volební právo a nejraději se
vrátili do doby kdy práskli ženu kyjem do hlavy a odtáhli ji. Občas mám pocit
jako by tu dobu ještě neopustili.