Teď po delší době relativního klidu, kdy už jsem si začala myslet, že mi mé kolegy vyměnili je vše ve starých kolejích. Už tu mám zase své princezny nazpět😀
Dnešní deprese dne: Nedokážeme se smířit s tím, že nám zákazník vypověděl smlouvu a chová se k nám přesně jako my k němu.
Ano, odmítnutí je těžké, obzvlášť pro někoho kdo se prezentuje jako nejlepší z nejlepších. Dnešní porada, (díky bohu už beze mě) je v duchu rozčilování se a fňukání.
Je to asi takhle.: zákazník si asi ze známosti, našel jinou firmu na servis klimatizací. Ale jelikož měl s naší firmou smlouvu tak ji vypověděl. Jelikož ta firma měnila majitele tak je jasné že to je prostě ze známosti. Co se dá dělat. Je to nemilé ale nebyl to kdo ví jak výnosný kšeft.
Takže, teď se můj šéf vzteká, jak si to vůbec mohli dovolit, když nemají důvod. Jen tak pro zajímavost, měli, jelikož tamta firma jim už dělala servis určitých klimatizací a majitel se rozhodl že nebude platit dvě firmy ale stačí jedna. Bohužel, ne ta naše.
Ale, abych se dostala k pointě. Šéfík tady spíše fňuká, jak s ním ten majitel jedná jako s pitomcem. A nechtěl s ním mluvit na přímo, a že za sebe vyslal "poskoka" aby vše vyřídil. A jak mu chce zničit firmu atd..
No jenže když si to vezmu, jak se chová můj šéf ? A jak se choval zrovna i k tomuto člověku?. Úplně stejně jako on k němu.
Když spolu měli mít jednání, napsal mu e-mail, jak je zdravotně indisponován a vyslal za sebe kolegu, a řešilo se to přes něj. Ten byl z toho úplně na prášky.
A vše jen proto, jak si šéfové myslí že na vše mají lidi. A tak to dělají oba. Pak se jednou viděli, hned obrovští kamarádi ale jakmile jde o důležitou věc, tak spolu nemluví.