Přeskočit na hlavní obsah

19. prosince 2019 - 28. ledna 2020

19. 12. 2019 Další den a další komediální představení.
Dnes se nám v kanceláři sešly dvě návštěvy v jednom. Přišli ze dvou firem, se kterými spolupracujeme a popravdě musím uznat, že jsem se velmi bavila. Nejlépe za poslední dobu.
Pro mě to bylo veliké překvapení, protože to samozřejmě nebylo v kalendáři.
Naštěstí seděli u šéfa v kanceláři a povídali si, tedy ve třičtvrtě případech mluvil jen šéf. Vždy když někdo začal, šéfík mu okamžitě skočil do řeči a začal se vychloubat. Jak jezdí autem z Francie a jak je tam hodně sněhu, jak cestuje a podobně. Pak se někdo zmínil o nějakém místě, že by tam chtěl jet a šéfík hned začal s tím, jak tam byl, jak je to super a jak pak si neodpustil poznámku, že prohloupili tím, že tam nebyli. Za celou dobu nikdo kromě něj nedokončil větu.
Nejlepší část ovšem přišla v dobu, kdy se šéf asi 15 minut dohadoval se starším kolegou u koho je to v zimě horší. Kolega na horách bydlí a šéfík má na horách chatu. Prostě zase bylo porovnávání pindíků, to miluji. Byla to naprosto úžasná prezentace, když se tam hádali o tom, jestli je na jedněch horách je víc sněhu než na těch druhých a jak moc je tam rozdílná teplota oproti Praze. Všichni se jim smáli, ale jim to nijak nepřekáželo. Stále si mleli svou. Jako vždy ostuda.
Ale stihli probrat úplně vše. Šéfík koukal na dokumenty tak oplýval znalostmi. Měl monolog o tom, jak jsou na tom s vodou v asijských zemích a v Africe. O tom, jací jsou Japonci rasisti. I to, jak nějací idioti neustále staví všude haly a jak by ty peníze co z toho mají chtěl taky. Prostě závist jako vždy.
Dalším úžasným momentem bylo, když se tam bavili, jak pijí alkohol na obchodních jednání a podobně. Šéfík začal vykřikovat, jak učí mladého kolegu o tom, jak obchodník musí být vždy připraven, a musí umět obchodovat za každé situace i když je mu špatně. No měla jsem co dělat abych se nechechtala nahlas. Zrovna od něj to náramně sedělo. Skoro každé ráno od něj chodí SMS jak nemůže přijít ani pracovat, protože ho bolí bříško, je hrozně unavený a podobně absurdní zprávy. Další důkaz mateřské školky.

20. 12. 2019 Poslední den v práci před svátky byl pohoda. Udělala jsem co bylo třeba a asi kolem druhé jela domů.
21. 12. 2019 – 5. 1. 2020 Svátky a volno.

Týden 6.1. – 10.1. 2020
Šéfik měl nepříjemný rozhovor s kolegyní někdy mezi svátky a celých 14 dní byl na mě strašně protivný. Když už na mě zázrakem promluvil tak to bylo sprosté a nevychované. Práci co jsem měla dělat já, naschvál zadával někomu jinému a všude si ztěžoval, že za to jak jsou všichni na mě hnusní si vlastně můžu sama. Dokonce prý jsem řekla nějaké věci o kterých ani nevím, že bych říkala. Asi jsem vážně náměsíčná :D
Někdy se nestačím divit co já tady vlastně provádím bez svého vědomí.

Týden 13.1. – 17.1. 2020
Kolegyně přijela i s prckem aby si promluvila se šéfem. Ten pro jistotu přijel po poledni a celý den řešil spousty věcí co mohly počkat. Ve čtyři musel odjet a za 10 minut 4 si konečně udělal čas aby si s ní promluvit o tom jak se tu ty vztahy mají vyřešit. Jediné co stihli bylo, že ji říkal jak moc se snaží a jiné fňukání. Taky se kolegyně stihla dozvědět, že si mě plete se služkou. A musela mu vysvětlit že asistentka a služka jsou různé věci. Zkoušel si ztěžovat jak odmítám uklízet odpadky po mladším kolegovi, co tu střádá krabice od pizzy i se zbytky. Přitom je to zrovna on co chodí 2x do hodiny kouřit ven a je kousek od popelnic.
Poměry v naší firmě jsou horší a horší, bohužal všechno začíná u šéfa, kterému je všechno ukradené protože je nemocný. Velmi mě pobavil tím, jak chce aby to tady fungovalo a jak se musíme srovnat. :D Doteď na to kašlal udělal jen lehké tytyty a to bylo vše. Akorát si uplně podkopal autoritu a docílil toho, že ho nikdo nebere vážně. A najednou mu máme věřit to jak to myslí vážně ?
Ano změna možná bude ale asi tak na měsíc, víc tomu nedávám. Pak se to zase vrátí do strých kolejí.

Týden 20. 1. – 24. 1. 2020
Tak tento týden tu znovu byla kolegyně i s prckem kvůli šéfovi aby vše dořešili. Ale to by nebyl náš šéf aby to šlo hladce. Samozřejmě nemohl přijet z důvodu rýmičky. Tak jsem hlídala prcka skoro celý den. Bylo to příjemná změna. Moje práce konečně měla smysl. Nejlepší z celého dne byla procházka.

27. 1. - 28. 1. 2020
Bohužel po týdnu jsem zase šéfíka viděla. Opět se vykoupal ve voňavce, která vadí snad všem když ji cítíme :D
Je až zvláštní jak je zase milí. Vždy když je takhle příjemný něco se bude dít. Už bych chtěla aby se vše dořešilo abych konečně dala výpověď. Nebo aby se to neřešilo. Spíš si myslím, že se to řešit nebude. Některým se prostě nechce, protože by pro to museli něco dělat. Takže se to odloží a bude se čekat až se to vyřeší samo. Prostě klasika.

Populární příspěvky z tohoto blogu

První jarní dny

26. 2. 2020 Dnešní den je bláznivě různorodý. Měla jsem mít krásný klid až do zítra ale v poledne mi byl překažen. Bohužel přišli. Nečekaně, neohlášeně a tiše se vetřeli zpět. Místo toho, aby jeli rovnou domů vyspat se z alkoholového opojení přišli do práce. Naštěstí šéfík chvilku poté co přijel zase odjel a upřímně doufám, že se už nevrátí. I když loučil se se slovy „tak zítra“. Očividně došlo už na zastrašování. :D Ale zjistila jsem, že miluji obchodní zástupce z různých firem co k nám občas zabloudí. Skvěle se s nimi flirtuje. A umí to. Na zlepšení dne je to parádní lék. Vlastně o nic víc nejde, jen o flirt. Bohužel tohle se u nás moc často dělat nedá, jelikož tu nejsem skoro nikdy sama a pokaždé tu někdo straší.  2.3. 2020 Nějak se ale pánové zklidnili a já skoro nemám o čem psát. Jedině to, že šéf má možná milenku. Je úplně vyměněný. I když si nejsem jistá zda je ta změna k dobrému či horšímu. Třeba v pátek. Přijel po třetí hodině a byl až přehnaně akční už od chvíle co vešel

Ach, to odmítnutí 😀

Teď po delší době relativního klidu, kdy už jsem si začala myslet, že mi mé kolegy vyměnili je vše ve starých kolejích. Už tu mám zase své princezny nazpět😀 Dnešní deprese dne : Nedokážeme se smířit s tím, že nám zákazník vypověděl smlouvu a chová se k nám přesně jako my k němu.  Ano, odmítnutí je těžké, obzvlášť pro někoho kdo se prezentuje jako nejlepší z nejlepších. Dnešní porada, (díky bohu už beze mě) je v duchu rozčilování se a fňukání.  Je to asi takhle.: zákazník si asi ze známosti, našel jinou firmu na servis klimatizací. Ale jelikož měl s naší firmou smlouvu tak ji vypověděl. Jelikož ta firma měnila majitele tak je jasné že to je prostě ze známosti. Co se dá dělat. Je to nemilé ale nebyl to kdo ví jak výnosný kšeft.  Takže, teď se můj šéf vzteká, jak si to vůbec mohli dovolit, když nemají důvod. Jen tak pro zajímavost, měli, jelikož tamta firma jim už dělala servis určitých klimatizací a majitel se rozhodl že nebude platit dvě firmy ale stačí jedna. Bohužel, ne ta naše.  Ale

29. listopadu 2019 - pátek

Dneska je den blbec. Počasí se střídá jako v dubnu, chvíli prší a chvíli svítí sluníčko. Čekám velký déšť při cestě domů. Zrovna dnes po několika velmi zajímavých telefonátech mě napadlo téma: Co je naše povinnost a co dobrá vůle, když jde o pomoc šéfovi. U nás to vždy fungovalo tak, že šéf si pískl a někdo to zařídil a on nehnul ani prstem. Zní to celkem normálně, vždyť je to šéf, ale co když se jedná o věci jako je donáška jídla, neustálá kontrola toho, zda má co pít a podobně. OK, nemám problém s tím, vařit mu čaj či kávu. S čím jsme ale problém měla bylo, když mě i nemocnou a v dešti poslal přes půlku obce jen proto, že měl chuť na kachnu. V létě v neuvěřitelném vedru jsem dostala úpal jen z toho, že jsem mu sháněla pizzu. On se ještě smál, proč tedy nechodím více odhalená, když je mi takové horko (v práci žádný dress code nemáme, tudíž každý může chodit, jak chce ale samozřejmě s mírou). Nejen že jsem mu chodila pro jídlo, i když já ani nikdo jiný tam nepotřeboval, tak j