Přeskočit na hlavní obsah

28. listopadu 2019 - čtvrtek


Začíná čas Vánoc a já už se začínám bát, s jakými nápady šéfík zase přijde. Loni bylo balení vína jak vystřižené z hororu.
Vše začalo tím, že nebyli štítky (etikety) na víno. Samozřejmě se vše opět jako vždy dělalo na poslední chvíli.
Tak jsme museli jet do Ikey, koupit štítky a mě začala víkendová brigáda v duchu psaní štítků. Tehdy za mnou přijel i přítel a jelikož viděl kolik mě toho čeká tak mi pomohl.
V pondělí jsem dorazila do práce s tím, že si vše připravím a pak vše půjde jednoduše a Vánoce budeme mít z krku.
Znělo to až moc jednoduše a ideálně.
Jenže, odpoledne přišel šéf a nastaly neuvěřitelné zmatky.
Už jsme od něj měli schválený seznam lidí, seznam, kdo dostane, jaký diář a jaké víno. Dopisy k diářům a štítky s adresami byli připravené přesně dle seznamu a firem, aby práce rychle odsýpala.
Ale, můj milovaný šéfík přinesl ještě několik „vylepšených“ seznamů, jaké lidi obdarujeme. Jenže ne aby je dopsal na konec, on je prostě musel vepsat do tabulky. Pro mě to znamenalo vzít jeho seznam, otevřít si tabulku a řádek po řádku vše překontrolovat a doplnit.
Abych to uvedla na pravou míru, seznam lidí a dárků máme v excelovské tabulce, šéf místo aby mi to poslal tak mi to tiskne, takže vše musím přepisovat a kontrolovat.
V tu chvíli přišla veškerá příprava vniveč. Zbytečně se hledali lidi jak v dopisech, tak v adresách.
Když jsme si začínali myslet, že horší už to být nemůže, šéfíček úplně změnil počty diářů a vín u všech lidí. Tudíž se vše muselo znovu přepsat, hlavně dopsat další 50 štítků na vína a vše se kontrolovalo znovu a znovu.
Jakmile konečně došlo na balení vína, neustále za námi chodil udílet rady a prosazovat vlastní vize. (nutno podotknou, že to nikdy sám nedělal)
Protože je to muž velkých rozměrů neustále překážel. Už tak jsme byli v malém prostoru tři.
Bohužel, letos to vypadá též na pěkné zmatky. Nejen, že stále nemá hotový seznam, ale já do něj mám dopisovat lidi, abych pak měla dva a kontrolovala to, tak už se mi tu hromadí papírky s tím, komu pošleme jedno určité víno.
Určitě se tito lidé objeví i v tom seznamu a dostanou ještě něco.
Čím dál více je to tu jak v blázinci. Ano, na co to dělat jednoduše když to jde i složitě. :D

Populární příspěvky z tohoto blogu

První jarní dny

26. 2. 2020 Dnešní den je bláznivě různorodý. Měla jsem mít krásný klid až do zítra ale v poledne mi byl překažen. Bohužel přišli. Nečekaně, neohlášeně a tiše se vetřeli zpět. Místo toho, aby jeli rovnou domů vyspat se z alkoholového opojení přišli do práce. Naštěstí šéfík chvilku poté co přijel zase odjel a upřímně doufám, že se už nevrátí. I když loučil se se slovy „tak zítra“. Očividně došlo už na zastrašování. :D Ale zjistila jsem, že miluji obchodní zástupce z různých firem co k nám občas zabloudí. Skvěle se s nimi flirtuje. A umí to. Na zlepšení dne je to parádní lék. Vlastně o nic víc nejde, jen o flirt. Bohužel tohle se u nás moc často dělat nedá, jelikož tu nejsem skoro nikdy sama a pokaždé tu někdo straší.  2.3. 2020 Nějak se ale pánové zklidnili a já skoro nemám o čem psát. Jedině to, že šéf má možná milenku. Je úplně vyměněný. I když si nejsem jistá zda je ta změna k dobrému či horšímu. Třeba v pátek. Přijel po třetí hodině a byl až přehnaně akční už od chvíle co vešel
Další informace

Ach, to odmítnutí 😀

Teď po delší době relativního klidu, kdy už jsem si začala myslet, že mi mé kolegy vyměnili je vše ve starých kolejích. Už tu mám zase své princezny nazpět😀 Dnešní deprese dne : Nedokážeme se smířit s tím, že nám zákazník vypověděl smlouvu a chová se k nám přesně jako my k němu.  Ano, odmítnutí je těžké, obzvlášť pro někoho kdo se prezentuje jako nejlepší z nejlepších. Dnešní porada, (díky bohu už beze mě) je v duchu rozčilování se a fňukání.  Je to asi takhle.: zákazník si asi ze známosti, našel jinou firmu na servis klimatizací. Ale jelikož měl s naší firmou smlouvu tak ji vypověděl. Jelikož ta firma měnila majitele tak je jasné že to je prostě ze známosti. Co se dá dělat. Je to nemilé ale nebyl to kdo ví jak výnosný kšeft.  Takže, teď se můj šéf vzteká, jak si to vůbec mohli dovolit, když nemají důvod. Jen tak pro zajímavost, měli, jelikož tamta firma jim už dělala servis určitých klimatizací a majitel se rozhodl že nebude platit dvě firmy ale stačí jedna. Bohužel, ne ta naše.  Ale
Další informace

29. listopadu 2019 - pátek

Dneska je den blbec. Počasí se střídá jako v dubnu, chvíli prší a chvíli svítí sluníčko. Čekám velký déšť při cestě domů. Zrovna dnes po několika velmi zajímavých telefonátech mě napadlo téma: Co je naše povinnost a co dobrá vůle, když jde o pomoc šéfovi. U nás to vždy fungovalo tak, že šéf si pískl a někdo to zařídil a on nehnul ani prstem. Zní to celkem normálně, vždyť je to šéf, ale co když se jedná o věci jako je donáška jídla, neustálá kontrola toho, zda má co pít a podobně. OK, nemám problém s tím, vařit mu čaj či kávu. S čím jsme ale problém měla bylo, když mě i nemocnou a v dešti poslal přes půlku obce jen proto, že měl chuť na kachnu. V létě v neuvěřitelném vedru jsem dostala úpal jen z toho, že jsem mu sháněla pizzu. On se ještě smál, proč tedy nechodím více odhalená, když je mi takové horko (v práci žádný dress code nemáme, tudíž každý může chodit, jak chce ale samozřejmě s mírou). Nejen že jsem mu chodila pro jídlo, i když já ani nikdo jiný tam nepotřeboval, tak j
Další informace