Přeskočit na hlavní obsah

28. listopadu 2019 - čtvrtek


Začíná čas Vánoc a já už se začínám bát, s jakými nápady šéfík zase přijde. Loni bylo balení vína jak vystřižené z hororu.
Vše začalo tím, že nebyli štítky (etikety) na víno. Samozřejmě se vše opět jako vždy dělalo na poslední chvíli.
Tak jsme museli jet do Ikey, koupit štítky a mě začala víkendová brigáda v duchu psaní štítků. Tehdy za mnou přijel i přítel a jelikož viděl kolik mě toho čeká tak mi pomohl.
V pondělí jsem dorazila do práce s tím, že si vše připravím a pak vše půjde jednoduše a Vánoce budeme mít z krku.
Znělo to až moc jednoduše a ideálně.
Jenže, odpoledne přišel šéf a nastaly neuvěřitelné zmatky.
Už jsme od něj měli schválený seznam lidí, seznam, kdo dostane, jaký diář a jaké víno. Dopisy k diářům a štítky s adresami byli připravené přesně dle seznamu a firem, aby práce rychle odsýpala.
Ale, můj milovaný šéfík přinesl ještě několik „vylepšených“ seznamů, jaké lidi obdarujeme. Jenže ne aby je dopsal na konec, on je prostě musel vepsat do tabulky. Pro mě to znamenalo vzít jeho seznam, otevřít si tabulku a řádek po řádku vše překontrolovat a doplnit.
Abych to uvedla na pravou míru, seznam lidí a dárků máme v excelovské tabulce, šéf místo aby mi to poslal tak mi to tiskne, takže vše musím přepisovat a kontrolovat.
V tu chvíli přišla veškerá příprava vniveč. Zbytečně se hledali lidi jak v dopisech, tak v adresách.
Když jsme si začínali myslet, že horší už to být nemůže, šéfíček úplně změnil počty diářů a vín u všech lidí. Tudíž se vše muselo znovu přepsat, hlavně dopsat další 50 štítků na vína a vše se kontrolovalo znovu a znovu.
Jakmile konečně došlo na balení vína, neustále za námi chodil udílet rady a prosazovat vlastní vize. (nutno podotknou, že to nikdy sám nedělal)
Protože je to muž velkých rozměrů neustále překážel. Už tak jsme byli v malém prostoru tři.
Bohužel, letos to vypadá též na pěkné zmatky. Nejen, že stále nemá hotový seznam, ale já do něj mám dopisovat lidi, abych pak měla dva a kontrolovala to, tak už se mi tu hromadí papírky s tím, komu pošleme jedno určité víno.
Určitě se tito lidé objeví i v tom seznamu a dostanou ještě něco.
Čím dál více je to tu jak v blázinci. Ano, na co to dělat jednoduše když to jde i složitě. :D

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ach, to odmítnutí 😀

Teď po delší době relativního klidu, kdy už jsem si začala myslet, že mi mé kolegy vyměnili je vše ve starých kolejích. Už tu mám zase své princezny nazpět😀 Dnešní deprese dne : Nedokážeme se smířit s tím, že nám zákazník vypověděl smlouvu a chová se k nám přesně jako my k němu.  Ano, odmítnutí je těžké, obzvlášť pro někoho kdo se prezentuje jako nejlepší z nejlepších. Dnešní porada, (díky bohu už beze mě) je v duchu rozčilování se a fňukání.  Je to asi takhle.: zákazník si asi ze známosti, našel jinou firmu na servis klimatizací. Ale jelikož měl s naší firmou smlouvu tak ji vypověděl. Jelikož ta firma měnila majitele tak je jasné že to je prostě ze známosti. Co se dá dělat. Je to nemilé ale nebyl to kdo ví jak výnosný kšeft.  Takže, teď se můj šéf vzteká, jak si to vůbec mohli dovolit, když nemají důvod. Jen tak pro zajímavost, měli, jelikož tamta firma jim už dělala servis určitých klimatizací a majitel se rozhodl že nebude platit dvě firmy ale stačí jedna. Bohužel, ne...

19. prosince 2019 - 28. ledna 2020

19. 12. 2019 Další den a další komediální představení. Dnes se nám v kanceláři sešly dvě návštěvy v jednom. Přišli ze dvou firem, se kterými spolupracujeme a popravdě musím uznat, že jsem se velmi bavila. Nejlépe za poslední dobu. Pro mě to bylo veliké překvapení, protože to samozřejmě nebylo v kalendáři. Naštěstí seděli u šéfa v kanceláři a povídali si, tedy ve třičtvrtě případech mluvil jen šéf. Vždy když někdo začal, šéfík mu okamžitě skočil do řeči a začal se vychloubat. Jak jezdí autem z Francie a jak je tam hodně sněhu, jak cestuje a podobně. Pak se někdo zmínil o nějakém místě, že by tam chtěl jet a šéfík hned začal s tím, jak tam byl, jak je to super a jak pak si neodpustil poznámku, že prohloupili tím, že tam nebyli. Za celou dobu nikdo kromě něj nedokončil větu. Nejlepší část ovšem přišla v dobu, kdy se šéf asi 15 minut dohadoval se starším kolegou u koho je to v zimě horší. Kolega na horách bydlí a šéfík má na horách chatu. Prostě...

3. prosince 2019 (úterý)

Takže, máme tu další den plný radostí :D Mám na jednu stranu ráda svého šéfa, dává mi spousty možností na psaní. Každý den mě stále překvapuje novými, originálními nápady. Ovšem největší zábava začíná. Když se s někým zavře u sebe v kanceláři na „děsně tajnou“ poradu. Abych všechny uvedla do obrazu. Naše kancelář jsou tři spojené místnosti dveřmi, jedna větší, kde sedíme tři, pak v další sedí šéf a pak je tam malá místnost. Já, jakožto asistentka sedím nejblíže u šéfovi kanceláře, vlastně hned za zdí a jelikož je to starý teskáčový domek, zákonitě je slyšet úplně vše. Všude. K tomu šéf nepatří k nejtišším lidem, vlastně prakticky i když mluví tak huláká, a protože má výrazný hlas, krásně se rozléhá. Dneska začal den velkým kopírováním technických zpráv. Kopírování mám ráda, obzvlášť na velké staré kopírce. Díky tomu mi krásně uteklo půl dne a byl akorát čas na oběd. Akorát, když jsem si šla ohřát oběd, přišel big boss. Pořádně ani nepozdra...