Přeskočit na hlavní obsah

28. listopadu 2019 - čtvrtek


Začíná čas Vánoc a já už se začínám bát, s jakými nápady šéfík zase přijde. Loni bylo balení vína jak vystřižené z hororu.
Vše začalo tím, že nebyli štítky (etikety) na víno. Samozřejmě se vše opět jako vždy dělalo na poslední chvíli.
Tak jsme museli jet do Ikey, koupit štítky a mě začala víkendová brigáda v duchu psaní štítků. Tehdy za mnou přijel i přítel a jelikož viděl kolik mě toho čeká tak mi pomohl.
V pondělí jsem dorazila do práce s tím, že si vše připravím a pak vše půjde jednoduše a Vánoce budeme mít z krku.
Znělo to až moc jednoduše a ideálně.
Jenže, odpoledne přišel šéf a nastaly neuvěřitelné zmatky.
Už jsme od něj měli schválený seznam lidí, seznam, kdo dostane, jaký diář a jaké víno. Dopisy k diářům a štítky s adresami byli připravené přesně dle seznamu a firem, aby práce rychle odsýpala.
Ale, můj milovaný šéfík přinesl ještě několik „vylepšených“ seznamů, jaké lidi obdarujeme. Jenže ne aby je dopsal na konec, on je prostě musel vepsat do tabulky. Pro mě to znamenalo vzít jeho seznam, otevřít si tabulku a řádek po řádku vše překontrolovat a doplnit.
Abych to uvedla na pravou míru, seznam lidí a dárků máme v excelovské tabulce, šéf místo aby mi to poslal tak mi to tiskne, takže vše musím přepisovat a kontrolovat.
V tu chvíli přišla veškerá příprava vniveč. Zbytečně se hledali lidi jak v dopisech, tak v adresách.
Když jsme si začínali myslet, že horší už to být nemůže, šéfíček úplně změnil počty diářů a vín u všech lidí. Tudíž se vše muselo znovu přepsat, hlavně dopsat další 50 štítků na vína a vše se kontrolovalo znovu a znovu.
Jakmile konečně došlo na balení vína, neustále za námi chodil udílet rady a prosazovat vlastní vize. (nutno podotknou, že to nikdy sám nedělal)
Protože je to muž velkých rozměrů neustále překážel. Už tak jsme byli v malém prostoru tři.
Bohužel, letos to vypadá též na pěkné zmatky. Nejen, že stále nemá hotový seznam, ale já do něj mám dopisovat lidi, abych pak měla dva a kontrolovala to, tak už se mi tu hromadí papírky s tím, komu pošleme jedno určité víno.
Určitě se tito lidé objeví i v tom seznamu a dostanou ještě něco.
Čím dál více je to tu jak v blázinci. Ano, na co to dělat jednoduše když to jde i složitě. :D

Populární příspěvky z tohoto blogu

17. prosince 2019 (úterý)

Tak, po delší pauze, kde bylo hodně práce mám zase čas sepsat novinky. 1. Chlapi u nás jsou fňukny, bábovky, slaboši a uplakánci.   (až na vyjímky) Proč to píšu? No, jako každý rok se posílalo víno, a jako každý rok náš pan inženýr dokázal, že matematiku prostě neumí :D Takže jsme měli 64 beden vína navíc. Na našich dvou chlapech bylo to, aby víno přivezli. Což za velkého protestu udělali, sice museli přestěhovat 170 beden ale i tak, víno bylo v kanceláři. Pak nadešel den D, tedy den všechno víno rozdělit a zabalit. Dopisy a štítky s adresami jsem si připravila den předem. Dělala jsem to celý den, což zase bylo proti gustu šéfa, protože jsem na něj neměla vůbec čas. Takže odešel dřív a byl dost podráždění a natruc nepodepsal dopisy k diářům. (odložil to na den D, aby mohl zdržovat) A taky, že zdržoval. Se sestřenkou jsme přijely na devátou, nasnídaly se, a začaly. I bez podepsaných dopisů, jelikož od šéfa přišla sms že dorazí v poledne. (Jen musím dodat, ...

14. února 2020

Dnešní den stál za to. Je zvláštní, až podezřelé jak jsou všichni hodní, příjemní a usměvaví. Velmi podezřelé chování. Možná je to tím, že je Valentýn a večer si konečně užijí. Celý rok o sexu mluví a nic a teď asi konečně užijí v reálu. I šéfík ačkoli vždy ukřičený, mrzutý a nesoustředěný se najednou drží tématu, neskáče do řeči, nehuláká, nerozčiluje se a má dobrou náladu. Kolega se mnou pro změnu mluví a dokonce se i smál. Nevím co od toho mám očekávat. Docela mě to děsí, takto je neznám. Dnešní den byl ze začátku takový šedý. Bez nálady. Ale Teorie velkého třesku a komediální představení šéfa a kolegy mi neuvěřitelně zlepšilo náladu. Ti dva se tam dnes tahali o krabičky, ve kterých si nosí do práce jídlo. Oba dostali vynadáno, že se jim doma ztrácí a jelikož mají úplně stejné, tak se to těžko pozná. Kolega si dal svoje do tašky, šéf ji měl na stole v kuchyňce a samozřejmě se zase nepodíval a tahali se tam o tu tašku s tím, kdo jich kolik přinesl do práce. Možná kdyby si je my...

Páteční radost

22. listopadu 2019 (pátek) Nechápu proč, ale šéfova nejoblíbenější doba na to přijít do práce cokoliv řešit, je pátek odpoledne. To přijde tak na druhou či třetí hodinu ve velmi špatné náladě. Čímž zkazí dobrou páteční náladu úplně všem. Zrovna tento pátek je ovšem vylepšený obzvláště absurdním výstupem šéfa, kterým chtěl zdůraznit neschopnost jednoho určitého zaměstnance … tedy, mě. S čím ale nepočítal bylo, že u svých zaměstnanců vypadal o to víc jako hysterický blázen. Začalo to úkolem, který zněl: Sehnat držák na mobil do auta, je jedno jaký. Jenže, jak se tento úkol zdál jednoduchý, nebylo tomu tak. Takže, držák jsem objednala, vyzvedla a položila k němu na stůl. Šéfík přišel, zkoukl ho. V tu chvíli začal křik. „ Ten držák jsi koupila blbě, tenhle mít nemůžu, protože je do mřížky v autě a já ho tam dávat nechci. Navíc je magnetický a já bych nemohl nabíjet bezdrátově.“ Na což jsem mu odpověděla jeho slovy, když jsem se ho ptala, jaký chce, tedy tím, že ...