Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Ach, to odmítnutí 😀

Teď po delší době relativního klidu, kdy už jsem si začala myslet, že mi mé kolegy vyměnili je vše ve starých kolejích. Už tu mám zase své princezny nazpět😀 Dnešní deprese dne : Nedokážeme se smířit s tím, že nám zákazník vypověděl smlouvu a chová se k nám přesně jako my k němu.  Ano, odmítnutí je těžké, obzvlášť pro někoho kdo se prezentuje jako nejlepší z nejlepších. Dnešní porada, (díky bohu už beze mě) je v duchu rozčilování se a fňukání.  Je to asi takhle.: zákazník si asi ze známosti, našel jinou firmu na servis klimatizací. Ale jelikož měl s naší firmou smlouvu tak ji vypověděl. Jelikož ta firma měnila majitele tak je jasné že to je prostě ze známosti. Co se dá dělat. Je to nemilé ale nebyl to kdo ví jak výnosný kšeft.  Takže, teď se můj šéf vzteká, jak si to vůbec mohli dovolit, když nemají důvod. Jen tak pro zajímavost, měli, jelikož tamta firma jim už dělala servis určitých klimatizací a majitel se rozhodl že nebude platit dvě firmy ale stačí jedna. Bohužel, ne ta naše.  Ale
Nejnovější příspěvky

První jarní dny

26. 2. 2020 Dnešní den je bláznivě různorodý. Měla jsem mít krásný klid až do zítra ale v poledne mi byl překažen. Bohužel přišli. Nečekaně, neohlášeně a tiše se vetřeli zpět. Místo toho, aby jeli rovnou domů vyspat se z alkoholového opojení přišli do práce. Naštěstí šéfík chvilku poté co přijel zase odjel a upřímně doufám, že se už nevrátí. I když loučil se se slovy „tak zítra“. Očividně došlo už na zastrašování. :D Ale zjistila jsem, že miluji obchodní zástupce z různých firem co k nám občas zabloudí. Skvěle se s nimi flirtuje. A umí to. Na zlepšení dne je to parádní lék. Vlastně o nic víc nejde, jen o flirt. Bohužel tohle se u nás moc často dělat nedá, jelikož tu nejsem skoro nikdy sama a pokaždé tu někdo straší.  2.3. 2020 Nějak se ale pánové zklidnili a já skoro nemám o čem psát. Jedině to, že šéf má možná milenku. Je úplně vyměněný. I když si nejsem jistá zda je ta změna k dobrému či horšímu. Třeba v pátek. Přijel po třetí hodině a byl až přehnaně akční už od chvíle co vešel

Úspěchy, štěstí a smutek

Znáte ten pocit jakoby prozření? Mě se to stalo.  Po dlouhé době jsem se potřebovala uvolnit a pokusit se vypnout hlavu. Tak jsem si napustila plnou vanu krásně horké vody, pustila si příjemnou hudbu a zavřela oči. V tu chvíli všechny myšlenky odešly někam pryč z mé hlavy a mě byla najednou spousta věcí jasných. Škoda jen, že mi pak vystydla voda a musela jsem jít zkontrolovat kuře do trouby. Ani mě moc nerušilo, jak za mnou neustále na střídačku chodili oba psi na kontrolu a olizovali mi hlavu. Každopádně jsem dospěla k několika zásadním rozhodnutím: 1.          Už přestanu fňukat kvůli práci a konečně tu výpověď dám, ať se ostatní zařídí. Oni se mě také neptají, když dělají rozhodnutí, která ovlivňují i mě. 2.       Musím se začít více hýbat. Chybí mi pohyb. Nějak jsem ale bohužel zlenivěla. Moc se těším až zase vytáhnu brusle, to bude pádů. Už jsem na nich zhruba 10 let nestála. Také začnu znovu chodit na jógu. Ta mě opravdu moc bavila a už ani nevím proč jsem tam ch

14. února 2020

Dnešní den stál za to. Je zvláštní, až podezřelé jak jsou všichni hodní, příjemní a usměvaví. Velmi podezřelé chování. Možná je to tím, že je Valentýn a večer si konečně užijí. Celý rok o sexu mluví a nic a teď asi konečně užijí v reálu. I šéfík ačkoli vždy ukřičený, mrzutý a nesoustředěný se najednou drží tématu, neskáče do řeči, nehuláká, nerozčiluje se a má dobrou náladu. Kolega se mnou pro změnu mluví a dokonce se i smál. Nevím co od toho mám očekávat. Docela mě to děsí, takto je neznám. Dnešní den byl ze začátku takový šedý. Bez nálady. Ale Teorie velkého třesku a komediální představení šéfa a kolegy mi neuvěřitelně zlepšilo náladu. Ti dva se tam dnes tahali o krabičky, ve kterých si nosí do práce jídlo. Oba dostali vynadáno, že se jim doma ztrácí a jelikož mají úplně stejné, tak se to těžko pozná. Kolega si dal svoje do tašky, šéf ji měl na stole v kuchyňce a samozřejmě se zase nepodíval a tahali se tam o tu tašku s tím, kdo jich kolik přinesl do práce. Možná kdyby si je my

19. prosince 2019 - 28. ledna 2020

19. 12. 2019 Další den a další komediální představení. Dnes se nám v kanceláři sešly dvě návštěvy v jednom. Přišli ze dvou firem, se kterými spolupracujeme a popravdě musím uznat, že jsem se velmi bavila. Nejlépe za poslední dobu. Pro mě to bylo veliké překvapení, protože to samozřejmě nebylo v kalendáři. Naštěstí seděli u šéfa v kanceláři a povídali si, tedy ve třičtvrtě případech mluvil jen šéf. Vždy když někdo začal, šéfík mu okamžitě skočil do řeči a začal se vychloubat. Jak jezdí autem z Francie a jak je tam hodně sněhu, jak cestuje a podobně. Pak se někdo zmínil o nějakém místě, že by tam chtěl jet a šéfík hned začal s tím, jak tam byl, jak je to super a jak pak si neodpustil poznámku, že prohloupili tím, že tam nebyli. Za celou dobu nikdo kromě něj nedokončil větu. Nejlepší část ovšem přišla v dobu, kdy se šéf asi 15 minut dohadoval se starším kolegou u koho je to v zimě horší. Kolega na horách bydlí a šéfík má na horách chatu. Prostě zase bylo porovnávání pindíků, to milu

17. prosince 2019 (úterý)

Tak, po delší pauze, kde bylo hodně práce mám zase čas sepsat novinky. 1. Chlapi u nás jsou fňukny, bábovky, slaboši a uplakánci.   (až na vyjímky) Proč to píšu? No, jako každý rok se posílalo víno, a jako každý rok náš pan inženýr dokázal, že matematiku prostě neumí :D Takže jsme měli 64 beden vína navíc. Na našich dvou chlapech bylo to, aby víno přivezli. Což za velkého protestu udělali, sice museli přestěhovat 170 beden ale i tak, víno bylo v kanceláři. Pak nadešel den D, tedy den všechno víno rozdělit a zabalit. Dopisy a štítky s adresami jsem si připravila den předem. Dělala jsem to celý den, což zase bylo proti gustu šéfa, protože jsem na něj neměla vůbec čas. Takže odešel dřív a byl dost podráždění a natruc nepodepsal dopisy k diářům. (odložil to na den D, aby mohl zdržovat) A taky, že zdržoval. Se sestřenkou jsme přijely na devátou, nasnídaly se, a začaly. I bez podepsaných dopisů, jelikož od šéfa přišla sms že dorazí v poledne. (Jen musím dodat, že veškeré tahání vína p

4. - 5. prosince 2019

Dneska jsem se konečně po roce odhodlala k tomu dát výpověď. Sice ji nedám hned, ještě je třeba pár věcí dořešit ale příští rok už půjdu pryč.   Po dlouhém středečním rozhovoru se šéfem mi došlo, jaký je to zakomplexovaný blb, co nenávidí ženy, a jen proto že jsem žena a ke všemu jsem tam jediná, tak automaticky všechno hodí na mě. Řekl mi ať se nad sebou zamyslím, tak jsem se zamyslela a končím. Musím říct, je mi dobře. Horší je říci to sestřence. Bohužel, dělat s příbuznými je potíž. Opravdu jsem velmi zvědavá, koho za mě najdou. Pokud si dají inzerát, jak asi bude znít? „Hledáme slečnu, která bude neustále za zadkem šéfovi, co každých 5 minut mění názor, bude mu lézt do zadku a bude nejen asistentka ale i uklízečka, tedy spíše uklízečka. A hlavně, nechá si líbit veškeré urážky vedené na její osobu či celé ženské pokolení.“ Toto je nevyhovující pracovní prostředí pro každého. Senilní šéf, hysterická vlezdoprdelka a starší pán co má každý měsíc jiný pohled na svět. Přemýšlím,