Přeskočit na hlavní obsah

První jarní dny


26. 2. 2020
Dnešní den je bláznivě různorodý. Měla jsem mít krásný klid až do zítra ale v poledne mi byl překažen. Bohužel přišli. Nečekaně, neohlášeně a tiše se vetřeli zpět. Místo toho, aby jeli rovnou domů vyspat se z alkoholového opojení přišli do práce. Naštěstí šéfík chvilku poté co přijel zase odjel a upřímně doufám, že se už nevrátí. I když loučil se se slovy „tak zítra“. Očividně došlo už na zastrašování. :D
Ale zjistila jsem, že miluji obchodní zástupce z různých firem co k nám občas zabloudí. Skvěle se s nimi flirtuje. A umí to. Na zlepšení dne je to parádní lék. Vlastně o nic víc nejde, jen o flirt. Bohužel tohle se u nás moc často dělat nedá, jelikož tu nejsem skoro nikdy sama a pokaždé tu někdo straší. 

2.3. 2020
Nějak se ale pánové zklidnili a já skoro nemám o čem psát. Jedině to, že šéf má možná milenku. Je úplně vyměněný. I když si nejsem jistá zda je ta změna k dobrému či horšímu. Třeba v pátek. Přijel po třetí hodině a byl až přehnaně akční už od chvíle co vešel do dveří. V půl čtvrté mi zadal práci kterou ani dělat nemám a která už byla hotová, jen jsem jí dělala znovu. Takže jsem procházela Štos papírů a hledala asi zázraky. Kolega tu seděl ještě déle než já a pak měl několik telefonátu se šéfem o víkendu protože šéf zase nemohl něco najít i když to měl v mailu. Prostě taková klasika. 
Naštěstí teď ho díky koronaviru asi dlouho neuvidím. Už má zase záchvat hypochondrie. Za poslední 4 roky byl nemocný jen jednou či dvakrát a měl jen rýmu. Ale jak se nadměrné pozoruje má obvykle všechny známé i neznámé nemoci a pak ještě poučuje své doktory. 😀😀
Teď máme všichni velkou radost jelikož objevil WhatsApp a zjistil, že jdou videohovory. Na mě to tedy zatím nezkoušel ale je to jen otázka času. 😀 Líbí se mi být neoblíbená u nás v práci. 



Populární příspěvky z tohoto blogu

17. prosince 2019 (úterý)

Tak, po delší pauze, kde bylo hodně práce mám zase čas sepsat novinky. 1. Chlapi u nás jsou fňukny, bábovky, slaboši a uplakánci.   (až na vyjímky) Proč to píšu? No, jako každý rok se posílalo víno, a jako každý rok náš pan inženýr dokázal, že matematiku prostě neumí :D Takže jsme měli 64 beden vína navíc. Na našich dvou chlapech bylo to, aby víno přivezli. Což za velkého protestu udělali, sice museli přestěhovat 170 beden ale i tak, víno bylo v kanceláři. Pak nadešel den D, tedy den všechno víno rozdělit a zabalit. Dopisy a štítky s adresami jsem si připravila den předem. Dělala jsem to celý den, což zase bylo proti gustu šéfa, protože jsem na něj neměla vůbec čas. Takže odešel dřív a byl dost podráždění a natruc nepodepsal dopisy k diářům. (odložil to na den D, aby mohl zdržovat) A taky, že zdržoval. Se sestřenkou jsme přijely na devátou, nasnídaly se, a začaly. I bez podepsaných dopisů, jelikož od šéfa přišla sms že dorazí v poledne. (Jen musím dodat, ...
Další informace

14. února 2020

Dnešní den stál za to. Je zvláštní, až podezřelé jak jsou všichni hodní, příjemní a usměvaví. Velmi podezřelé chování. Možná je to tím, že je Valentýn a večer si konečně užijí. Celý rok o sexu mluví a nic a teď asi konečně užijí v reálu. I šéfík ačkoli vždy ukřičený, mrzutý a nesoustředěný se najednou drží tématu, neskáče do řeči, nehuláká, nerozčiluje se a má dobrou náladu. Kolega se mnou pro změnu mluví a dokonce se i smál. Nevím co od toho mám očekávat. Docela mě to děsí, takto je neznám. Dnešní den byl ze začátku takový šedý. Bez nálady. Ale Teorie velkého třesku a komediální představení šéfa a kolegy mi neuvěřitelně zlepšilo náladu. Ti dva se tam dnes tahali o krabičky, ve kterých si nosí do práce jídlo. Oba dostali vynadáno, že se jim doma ztrácí a jelikož mají úplně stejné, tak se to těžko pozná. Kolega si dal svoje do tašky, šéf ji měl na stole v kuchyňce a samozřejmě se zase nepodíval a tahali se tam o tu tašku s tím, kdo jich kolik přinesl do práce. Možná kdyby si je my...
Další informace

Páteční radost

22. listopadu 2019 (pátek) Nechápu proč, ale šéfova nejoblíbenější doba na to přijít do práce cokoliv řešit, je pátek odpoledne. To přijde tak na druhou či třetí hodinu ve velmi špatné náladě. Čímž zkazí dobrou páteční náladu úplně všem. Zrovna tento pátek je ovšem vylepšený obzvláště absurdním výstupem šéfa, kterým chtěl zdůraznit neschopnost jednoho určitého zaměstnance … tedy, mě. S čím ale nepočítal bylo, že u svých zaměstnanců vypadal o to víc jako hysterický blázen. Začalo to úkolem, který zněl: Sehnat držák na mobil do auta, je jedno jaký. Jenže, jak se tento úkol zdál jednoduchý, nebylo tomu tak. Takže, držák jsem objednala, vyzvedla a položila k němu na stůl. Šéfík přišel, zkoukl ho. V tu chvíli začal křik. „ Ten držák jsi koupila blbě, tenhle mít nemůžu, protože je do mřížky v autě a já ho tam dávat nechci. Navíc je magnetický a já bych nemohl nabíjet bezdrátově.“ Na což jsem mu odpověděla jeho slovy, když jsem se ho ptala, jaký chce, tedy tím, že ...
Další informace