Přeskočit na hlavní obsah

První jarní dny


26. 2. 2020
Dnešní den je bláznivě různorodý. Měla jsem mít krásný klid až do zítra ale v poledne mi byl překažen. Bohužel přišli. Nečekaně, neohlášeně a tiše se vetřeli zpět. Místo toho, aby jeli rovnou domů vyspat se z alkoholového opojení přišli do práce. Naštěstí šéfík chvilku poté co přijel zase odjel a upřímně doufám, že se už nevrátí. I když loučil se se slovy „tak zítra“. Očividně došlo už na zastrašování. :D
Ale zjistila jsem, že miluji obchodní zástupce z různých firem co k nám občas zabloudí. Skvěle se s nimi flirtuje. A umí to. Na zlepšení dne je to parádní lék. Vlastně o nic víc nejde, jen o flirt. Bohužel tohle se u nás moc často dělat nedá, jelikož tu nejsem skoro nikdy sama a pokaždé tu někdo straší. 

2.3. 2020
Nějak se ale pánové zklidnili a já skoro nemám o čem psát. Jedině to, že šéf má možná milenku. Je úplně vyměněný. I když si nejsem jistá zda je ta změna k dobrému či horšímu. Třeba v pátek. Přijel po třetí hodině a byl až přehnaně akční už od chvíle co vešel do dveří. V půl čtvrté mi zadal práci kterou ani dělat nemám a která už byla hotová, jen jsem jí dělala znovu. Takže jsem procházela Štos papírů a hledala asi zázraky. Kolega tu seděl ještě déle než já a pak měl několik telefonátu se šéfem o víkendu protože šéf zase nemohl něco najít i když to měl v mailu. Prostě taková klasika. 
Naštěstí teď ho díky koronaviru asi dlouho neuvidím. Už má zase záchvat hypochondrie. Za poslední 4 roky byl nemocný jen jednou či dvakrát a měl jen rýmu. Ale jak se nadměrné pozoruje má obvykle všechny známé i neznámé nemoci a pak ještě poučuje své doktory. 😀😀
Teď máme všichni velkou radost jelikož objevil WhatsApp a zjistil, že jdou videohovory. Na mě to tedy zatím nezkoušel ale je to jen otázka času. 😀 Líbí se mi být neoblíbená u nás v práci. 



Populární příspěvky z tohoto blogu

Ach, to odmítnutí 😀

Teď po delší době relativního klidu, kdy už jsem si začala myslet, že mi mé kolegy vyměnili je vše ve starých kolejích. Už tu mám zase své princezny nazpět😀 Dnešní deprese dne : Nedokážeme se smířit s tím, že nám zákazník vypověděl smlouvu a chová se k nám přesně jako my k němu.  Ano, odmítnutí je těžké, obzvlášť pro někoho kdo se prezentuje jako nejlepší z nejlepších. Dnešní porada, (díky bohu už beze mě) je v duchu rozčilování se a fňukání.  Je to asi takhle.: zákazník si asi ze známosti, našel jinou firmu na servis klimatizací. Ale jelikož měl s naší firmou smlouvu tak ji vypověděl. Jelikož ta firma měnila majitele tak je jasné že to je prostě ze známosti. Co se dá dělat. Je to nemilé ale nebyl to kdo ví jak výnosný kšeft.  Takže, teď se můj šéf vzteká, jak si to vůbec mohli dovolit, když nemají důvod. Jen tak pro zajímavost, měli, jelikož tamta firma jim už dělala servis určitých klimatizací a majitel se rozhodl že nebude platit dvě firmy ale stačí jedna. Bohužel, ne...

19. prosince 2019 - 28. ledna 2020

19. 12. 2019 Další den a další komediální představení. Dnes se nám v kanceláři sešly dvě návštěvy v jednom. Přišli ze dvou firem, se kterými spolupracujeme a popravdě musím uznat, že jsem se velmi bavila. Nejlépe za poslední dobu. Pro mě to bylo veliké překvapení, protože to samozřejmě nebylo v kalendáři. Naštěstí seděli u šéfa v kanceláři a povídali si, tedy ve třičtvrtě případech mluvil jen šéf. Vždy když někdo začal, šéfík mu okamžitě skočil do řeči a začal se vychloubat. Jak jezdí autem z Francie a jak je tam hodně sněhu, jak cestuje a podobně. Pak se někdo zmínil o nějakém místě, že by tam chtěl jet a šéfík hned začal s tím, jak tam byl, jak je to super a jak pak si neodpustil poznámku, že prohloupili tím, že tam nebyli. Za celou dobu nikdo kromě něj nedokončil větu. Nejlepší část ovšem přišla v dobu, kdy se šéf asi 15 minut dohadoval se starším kolegou u koho je to v zimě horší. Kolega na horách bydlí a šéfík má na horách chatu. Prostě...

28. listopadu 2019 - čtvrtek

Začíná čas Vánoc a já už se začínám bát, s jakými nápady šéfík zase přijde. Loni bylo balení vína jak vystřižené z hororu. Vše začalo tím, že nebyli štítky (etikety) na víno. Samozřejmě se vše opět jako vždy dělalo na poslední chvíli. Tak jsme museli jet do Ikey, koupit štítky a mě začala víkendová brigáda v duchu psaní štítků. Tehdy za mnou přijel i přítel a jelikož viděl kolik mě toho čeká tak mi pomohl. V pondělí jsem dorazila do práce s tím, že si vše připravím a pak vše půjde jednoduše a Vánoce budeme mít z krku. Znělo to až moc jednoduše a ideálně. Jenže, odpoledne přišel šéf a nastaly neuvěřitelné zmatky. Už jsme od něj měli schválený seznam lidí, seznam, kdo dostane, jaký diář a jaké víno. Dopisy k diářům a štítky s adresami byli připravené přesně dle seznamu a firem, aby práce rychle odsýpala. Ale, můj milovaný šéfík přinesl ještě několik „vylepšených“ seznamů, jaké lidi obdarujeme. Jenže ne aby je dopsal na konec, on je prostě mus...